Základy péče o osmáky
Maličko vědy – osmáci degu patří do třídy savců, řádu hlodavců, čeledi osmákovitých a rodu osmáků. V jazyce vědy se jim říká Octodon degus. To proto, že jeho stoličky vypadají shora trochu jako osmička. Zemí původu je Chile, kde jsou hojně rozšíření. Jako většina hlodavců nejdříve fungovala jako laboratorní zvíře – špatně tráví cukry a proto se na nich zkoumala nemoc cukrovka. Z laboratoří se tato milá a přítulná zvířátka rozšířila do domácností po celém světě.
Na první pohled osmák vypadá jako kříženec mezi myší a veverkou. Stravovací návyky má podobné jako morče a jeho nejbližším příbuzným je činčila. Na osmácích především zaujmou velké uši a dlouhý ocásek se chlupatou štětičkou na konci. Ocásek jim pomáhá držet rovnováhu při pohybu ve větvích. Zároveň funguje jako obranný systém, pokud osmáka chytne predátor za ocásek, přibližně třetina se ulomí a osmák uteče. Ocásek ale nikdy nedoroste. Proto osmáky zásadně za ocas nechytáme.
Barva srsti na hřbetě je hnědočerná, břicho mají světlejší až krémové. Kolem očí mají světlejší kroužky. Ocásek je černý. Zvláštností jsou žluté až oranžové zuby. Nohy má osmák chlupaté, přední jsou o něco delší a na každé má pět prstů s drápky. Ty jim není potřeba stříhat, osmáci si manikúru obstarají sami.
Osmáci jsou velmi společenská zvířata žijící ve skupinách. Snášejí se mezi sebou jak samci tak samičky. Vzájemně o sebe pečují. Domlouvají se spolu celou škálou zvuků, od svolávacího pískání po spokojené bublání. Aktivní jsou po celý den i noc, spí v cyklech. Na chovatele si zvykají snadno, brzy se nechají krmit z ruky, naučí se znát své jméno i poznat hlas svého chovatele. Jako většina hlodavců jsou velice zvědaví a rádi hlodají všechno, co jim přijde do cesty. Dokáží se prohlodat i plastem nebo přeštípnout zuby tenčí drát.
Velikost: 15 cm tělo, 12 cm ocas
Hmotnost: 170 – 350 g
Tělesná teplota: 38,1 – 39,1 °C
Délka života: 3 – 5 let
Pohlavní dospělost: 3 – 6 měsíců
Délka březosti: 87 - 93 dnů
Počet mláďat: 2 – 8
Délka kojení: 4 – 6 týdnů
Krmení
Osmáci jsou striktní býložravci. V přírodě se živí různými hlízami, travinami, listy, kůrou stromů a keřů, v zimě v jejich stravě převáží suché listí stromů. I v domácím chovu je třeba dodržovat relativní chudost jejich stravy, příliš mnoho cukru, tuků a karbohydrátů jim škodí. Klasické směsi pro hlodavce rozhodně nejsou pro osmáky to pravé. Bohužel, speciálního krmiva vhodného pro osmáky je na českém trhu málo.
Co je vhodné?
Základem jsou granule. Pokud neseženeme přímo pro osmáky, pak můžeme použít vojtěškové granule pro morčata a činčily.
Obilniny a jiné „zrní“ by nemělo tvořit více jak pětinu krmné dávky. Slunečnicová semínka jsou tučná, kukuřice obsahuje škrob.
Seno. Osmáci by měli mít celodenní přístup k senu, je nejblíže tomu, čím se živí ve volné přírodě. Kromě jídla ho využijí i k bydlení. V létě je možné místo sena dávat čerstvou trávu, vojtěšku, pampeliškové listy nebo jetel.
Ovoce je sladké, sušené obsahuje v poměru k objemu cukru ještě více, navíc se například do sušených meruněk přidává síra. Jednou za čas je možné dávat kousek čerstvých nebo sušených jablek nebo slupky. Vhodné jsou i čerstvé nebo sušené šípky.
Zelenina vhodná je, přednostně ta z vlastní zahrádky. Kupovaná může být chemicky ošetřena, proto je třeba zeleninu před zkrmením dobře umýt. Vděčná zelenina je mrkev. Čerstvou osmáci moc nemusí, ale po sušené se mohou utlouct. Stejně tak rádi mají mrkvovou nať. Podobné je to s petrželí. Oblíbené jsou i slupky od okurek. Můžou také brokolici, květák, rajčata, čínské zelí, celer... záleží na individuální osmákově chuti.
Pamlsky dáváme jen občas, nepravidelně. Vhodné jsou oříšky (vcelku, i se skořápkou), žaludy, bukvice, pár zrnek slunečnice, tvrdý chléb, speciální tyčinky pro osmáky – u těch je třeba dát pozor, aby nebyly lepené medem.
Osmáci rádi hlodají, proto jim dáváme na ohryz větvičky – z ovocných stromů, břízy, vrby, mohou být i s listím. Zuby si mohou brousit i na vápníkových blocích – zejména kojící samice potřebují tento doplněk kvůli zvýšeným nárokům na spotřebu vápníku.
Pokud dostávají osmáci hodně čerstvé zeleniny, nepotřebují pít, přesto je lepší, když mají celodenní přístup k čerstvé vodě.
Co osmákům v žádném případě nepatří do tlamičky: Piškoty, čokoláda, kostkový cukr, kaštany, pečivo, rozinky, sušené meruňky a švestky, banány, brambory...
Bydlení
Terárium příliš vhodné není, sice z něj osmáci nemohou vyhazovat nepořádek, ale špatně v něm cirkuluje vzduch, navíc skupina osmáků potřebuje prostor alespoň 60x60x100cm, což se u terária dost prodraží. U klece je kromě nepořádku další nebezpečí – osmáčí ostré zoubky se bez problému dokáží prohryzat plastovým dnem.
Ideální je oba způsoby zkombinovat. Klec si koupíme v obchodě a místo plastového dna si necháme na míru vyrobit skleněný nebo plechový spodek. Při výběru klece musíme dát pozor, aby mříže byly dostatečně blízko u sebe, aby osmák nemohl prolézt (zvláště osmáčí mláďata jsou na to experti).Řemeslně zdatnější chovatelé si mohou klec vyrobit sami doma, případně se pustit do většího projektu a vytvořit třeba skříňovou voliéru. Fantazii se meze nekladou. Na paměti bychom ovšem měli mít především pohodlí osmáků. Obydlí umístíme tak, aby nestálo na přímém slunci (mohl by dostat úžeh a umřít), ale ani v temném koutě. Osmákům vyhovuje pokojová teplota kolem 20°C. Lidem s lehčím spaním nedoporučuju mít osmáky ve společné ložnici, v noci dokáží dělat až neuvěřitelný rámus.
Vhodné vybavení
Na podestýlku můžeme použít hobliny, kukuřičné čipsy, dubové štěpky nebo dřevěné válečky (Jonáš) a seno. Osmáci moc nehrabou, vrstva podestýlky nemusí být vysoká, ze sena si kromě svačinky udělají teplé hnízdo.
Silnější větve, po kterých budou osmáci šplhat. Vhodné jsou větve ovocných stromů, javoru, dubu, buku nebo jasan. Pozor na jedovaté dřeviny (např. tis, kaštan). Musíme počítat s tím, že větve osmáci budou hlodat a časem je bude třeba vyměnit. Větve jim necháme celé i s kůrou, pupeny a listím.
Osmáci ocení v kleci patra. Vhodná jsou ze dřeva (která ovšem po čase rozhlodají) nebo ze skla. Naopak drátěná a plastová patra vhodná nejsou, v mezerách mezi dráty by si mohli zlomit nožku, plast rozhlodají a při polknutí jim rozhodně neudělá dobře. Na patrech budou osmáci spokojeně odpočívat a pozorovat okolí.
Pokud na vodu použijeme misku, musíme počítat s tím, že do ní osmáci nahází podestýlku. Lepší je jim koupit napáječku. Plastovou je lepší těsně obalit hustým pletivem, nebo se může stát, že se do ní prohlodají a to i když je zavěšená z vnějšku klece. Skleněnou sice neprohlodají, ale u ní hrozí nebezpečí, že ji shodí a rozbijí. Proto ji raději nedáváme dovnitř, aby se o rozbité sklo nepořezali. Na krmení se hodí těžká kameninová miska, nebo závěsná miska na klec.
Na domeček můžeme použít třeba papírovou krabici od bot (vydrží pár dní), různé domky (vydrží déle), keramické domečky nebo travní hnízda (pro morčata, činčily). Plast vhodný není, viz. výše.
Pokud nemají osmáci dostatečně prostornou klec, ocení kolečko na běhání. Při výběru kolečka je třeba být opatrný, nevhodná velikost nebo špatné uchycení kolotoče vede ke zbytečným zraněním. Průměr by měl být minimálně 25 cm, v menším se osmákům špatně běhá. Materiál kov, plastové kolečko rozhlodají.
Podobně jako činčily a pískomilové, osmáci se rádi koupají v jemném písku. Miska na písek je nejlepší kameninová, dost velká aby se do ní osmák vešel. Písek budou osmáci používat i jako záchod, proto je třeba písek častěji vyměňovat. Osmáci brzo přijdou na to, že veškerý bordel mohou naházet do misky jako do odpadkového koše a vy jim to vynesete.
Kromě nezbytného vybavení můžeme bydlení osmákům „vyšperkovat“ různými prolézačkami, látkovými hamaky a pod. Přednost dáváme přírodním materiálům (dřevo, papír, bavlna, ...), kterými se nemohou otrávit.
Nemoci
Cukrovka
Vzniká v důsledku nevhodné stravy (viz. krmení) a genetických dispozic. Projevuje se zvýšenou spotřebou vody, u starších osmáků šedým zákalem. Léčitelná není, důležitá je přísná dieta a dodržování zásad správného krmení.
Nádory
Zhoubnou rakovinou osmáci naštěstí netrpí, ale i nezhoubný nádor jim může znepříjemnit život. Vyskytují se hlavně u starších osmáků. Jako prevence funguje občasné podávání sojových výrobků. Nádory se dají operovat, specializovaný veterinář si s tím poradí.
Dýchací potíže
Nejdříve to vypadá jako rýma, osmáčkovi kape z nosu, chrčí při dýchání... Pokud se neléčí včas, může se z toho rozvinout zápal plic. Nutné je okamžitě navštívit specializovaného veterináře, aby nasadil antibiotika, jinak to může být smrtelné.
Průjem
Způsobuje nevhodná strava (např. chemicky postříkaná zelenina, ovoce). Projevuje se řídkým, silně zapáchajícím kašovitým trusem. Léčba je snadná, na den dva vyřadit veškerou čerstvou zeleninu a ovoce, osmáka krmit senem a granulemi.
Zácpa
Zřejmě ji způsobuje příliš vlákniny ve stravě. Osmák nedělá bobky, je malátný, přestává žrát. Můžeme mu zkusit podat trochu olivového oleje a masírovat mu bříško, pokud to nepomůže, je nutné s ním okamžitě zajet k veterináři.
Poranění a zlomeniny
Drobné škrábance se hojí samy, větší rány je lepší vydesinfikovat. Osmáci si je většinou způsobí při potyčkách. Utržený ocásek se vyhojí sám. Zlomeniny se nedají dát do sádry, ale i tady si většinou příroda poradí sama. Při jakýchkoliv pochybnostech je lepší se obrátit na zkušeného veterináře.
Paraziti a roztoči
Osmáci je mohou chytnout od jiných zvířat nebo z podestýlky. Častěji se škrábou, v srsti jim vznikají lysinky. Je třeba vydesinfikovat osmáky i jejich ubytování (např. Frontline, oblíbený Arpalit je nevhodný).
Rozmnožování
Sameček i samička osmáka mají oba něco jako penis, ale u samečka je větší a více vzdálený od análního otvoru. Tento rozdíl je patrný už u mláďat. Dospělý sameček bývá o něco větší než samička. Říji u samiček zřejmě provokuje sameček, proto není pravidelná. Říje trvá jeden až dva dny, během kterých sameček samičku několikrát nakryje. Říje samotná není patrná, ale v té době se sameček ozývá svolávacím pískáním a to mnohokrát za sebou. Samička mu podobným způsobem odpovídá. Páření osmáků trvá jen několik vteřin.
Březost trvá v průměru tři měsíce, čím delší je, tím více mláďat můžeme očekávat. Březost je patrná na samičce až v posledním měsíci. Samička si s pomocí samečka chystá hnízdo. Pár dní před porodem samičce nateče vulva, samička má zježenou srst a někdy se může objevit i výtok z očí. Porod samotný trvá jen krátce, mláďata se rodí hlavou napřed, jsou už osrstěná, vidí a mají zuby.
Před porodem není třeba samečka oddělit, právě naopak, pomáhá samičce s péčí o mláďata, čistí jim srst, hraje si s nimi, hlídá je. Pokud nenakryje samičku do 24 hodin od porodu, samička přestává být plodná dokud neukončí kojení. Jestliže je ve skupině více samic, pomáhají s porodem rodičce. Více samic rodí do jednoho hnízda, mláďata krmí bez ohledu na příslušnost. Samička má 4 páry bradavek a při kojení na mláďatech leží. Mláďata jsou takto kojena 3 – 5 týdnů, ale už od narození zkouší pevnou stravu, dospělí jim ukazují co je jedlé. Také se v tomto věku učí správnému chování a zvykají si na lidskou péči. Po pátém týdnu už mohou pryč od matky, v šestém týdnu už samičky začínají být plodné a je třeba je oddělit, jinak by je mohl otec nakrýt.