Základy péče o morčata

06.04.2011 07:57

Morčata patří mezi hlodavce, do čeledi morčatovitých. Pocházejí z Jižní Ameriky, kde je již dávno před začátkem našeho letopočtu chovali jihoameričtí indiáni na maso a jako obětinu. Předkem domácích morčat bylo morče divoké (Cavia aperea). Původní barva byla tmavě hnědá až černá aguti. Divoká morčata jsou plaší noční tvorové žijící v koloniích. Vyhrabávají si podzemní nory, protože jsou častou kořistí létavých dravců.

Morče domácí se do Evropy dostalo až po objevení Ameriky španěly. Na počátku 18. století byl chov morčat rozšířen po celé Evropě, morčata tehdy byla velmi drahá a pořizovali si je bohatí lidé. Díky rychlému hlodavčím rozmnožování se brzy morčata stala z kuriozity pro bohaté běžným domácím mazlíčkem i laboratorním zvířetem.

Vzhled a stavba těla

Tvar těla morčete připomíná váleček, hlava má z profilu klínovitý tvar. Oči po stranách hlavy zajišťují široké zorné pole. Ocas morčata nemají. Oproti divokému morčeti má morče domácí širší hlavu a celkově je zavalitější. Původně měla morčata srst pouze krátkou, šlechtěním vznikly varianty dlouhosrsté, kudrnaté, zvlněné, se saténovým leskem a dokonce i morčata bez srsti. Barva srsti se pohybuje od bílé přes krémovou, žlutou, oranžovou, hnědou a černou, vyskytují se i různě strakatá morčata.

Morčata mají velmi dobrý sluch, proto by neměla bydlet v hlučných místnostech. Čich mají lepší než člověk, potravu často rozeznávají podle pachu, pachy hrají roli v rozeznávání příslušníků skupiny. Zrakem jsou schopni rozeznávat zelenou, modrou, červenou a žlutou barvu. Hmat jim zajišťují hmatové vousky po stranách tlamy.

Morče v číslech
Hmotnost: 800 – 1200g
Délka života: 5 – 10
Pohlavní dospělost: samec 8 týdnů, samice 10 týdnů
Tělesná dospělost: samec 10 – 12 týdnů, samice 12 – 14 týdnů
Pohlavní cyklus: 16 – 23 dní
Doba říje: 6 – 15 hodin
Délka březosti: 63 – 72 dní
Počet mláďat: 2 – 6
Doba kojení: 3 – 5 týdnů
Teplota: 38 – 39°C
Dechová frekvence: 69 – 104/min
Tepová frekvence: 226 – 400/min
Krevní tlak: 77/47 (sytolický/diastolický)

Chování a komunikace

Morče je relativně klidné zvíře (ve srovnání s jinými hlodavci), to ale neznamená, že se pořád válí na jednom místě a žere. I když je to nejčastější póza, v jaké morče zahlédneme. Zvláště mláďata jsou experti na zběsilé pobíhání a poskakování, které vypadá jako by se morče zbláznilo. Morčata jsou velmi zvědavá, ráda mají přehled, s okolím komunikují nejen řečí těla, ale i různými zvuky.

Pokud se morče schovává v koutě a vypadá jako přešlé mrazem, něco není v pořádku, pokud to trvá chvíli, zřejmě se jen něčeho polekalo, ale při dlouhodobějším trvání to může ukazovat na zdravotní problém. Morčata je těžké zahlédnout spát, jednak nezavírají při spaní většinou oči, jednak je sebemenší zvuk probudí. Když je ale v pohodě, rádo odpočívá natažené na boku.

Zvuky:
uiík uík uíííík – mám hlad!
brrrll – co to bylo?
brk brk brk – morče na průzkumu
vrruull vrruull vrruull – milostné návrhy
cvakání zuby – něco se nelíbí

Bydlení

Minimální prostor pro jedno morče je 60x40x30cm, ale čím víc, tím je morče radši. Ocení větší délku, než výšku, protože nešplhají. Bydlet mohou v teráriu, kleci, plastovém boxu nebo v doma vyrobeném bydlení z vhodných materiálů (pozor na dřevotřísku, je jedovatá, neměla by být nikde, kde by ji mohla morčata okusovat). Bydlení by nemělo stát přímo na podlaze, je tam chladněji a průvan. Stejně tak není vhodné bydlení postavit doprostřed nejrušnějšího místa pokoje, morčata by to stresovalo. Ani být neustále na přímém slunci není příjemné. Také by k bydlení neměla mít přístup jiná zvířata, mohlo by dojít k neštěstí.

Vybavení

Jako podestýlka jsou nejvhodnější obyčejné hobliny. Ty se dají buď koupit v obchodě nebo odkoupit od truhláře. Pokud bereme od truhláře, musíme mít jistotu že jsou z čistého, nemořeného dřeva, a že se v nich neskrývají žádné hřebíky, železné špony a pod. Piliny se nehodí, jsou příliš prašné. Dále můžeme použít kukuřičnou podestýlku nebo dřevěné lisované granule (např. Jonáš). Kočkolit jako podestýlka vhodný není, morčata by si otlačila tlapky. Můžeme ho ale použít do wc, pokud se morče naučí ho využívat.

I když morče nemusí mít domeček, možnost úkrytu ocení. Domeček musí být dostatečně velký a vzdušný, aby se v něm nehromadila vlhkost. Plastové domečky může morče rozhlodat a kousky plastu by mu mohly ublížit. Vhodnější jdou domečky keramické či dřevěné. Pokud si morče čůrá do domečku, dřevěné domky nasáknou a je třeba je měnit častěji.
Morčata nešplhají, takže klasické hračky pro křečky jsou pro ně zbytečné. Ani o kolečko nestojí. Radost jim udělají různé tunely (pozor, musí být dost velké, aby prolezlo a nevzpříčilo se) nebo třeba květináč obrácený dnem vzhůru – rádi si vyskočí nahoru a sledují život okolo. Některá morčata s oblibou lehávají v hamaku. Ten musí být dostatečné velikosti a v takové výšce, aby si do něj morče dokázalo vyskočit.

K povinné výbavě patří nádoba na vodu a nádoba na krmení. Morčátka se snadno naučí pít vodu z napáječky, ať už skleněné nebo plastové s kovovou trubičku. Miska na krmení je nejlepší kameninová, s těžkým dnem, jinak by ji morče mohlo převrátit. Pokud máte více morčat, potřebují větší misku, jinak ji jedno morče zasedne a nepustí ostatní k žrádlu. Kromě toho musí mít v kleci jesličky na seno, pokud mají seno jen volně na zemi, podupou a pokálí si ho. Při výběru jesliček se vyplatí opatrnost, morčata do nich někdy lezou a mohla by si ublížit.

Výběh

Pokud máte tu možnost, můžete morčátka nechávat přes léto ve venkovním výběhu. Podmínkou je, aby bylo teplo. Výběh musí být ohrazeny ze všech čtyř stran a krytý svrchu, nebo by mohlo morče odnést nějaké zvíře. Ve výběhu nesmí chybět domeček nebo jiný úkryt také musíme morčátkům zaručit celodenní přístup k vodě.

Krmení

Hlavní složkou krmiva je seno. Pokud si ho nesušíme sami, musíme být při výběru kupovaného velice pečliví. Některá lisovaná sena nabízená v supermarketech se nehodí ani na podestýlku, natož na krmení. V létě k senu přidáváme čerstvou trávu, pampeliškové listí i s květy, kopřivy (ty jsou obzvláště vhodné, jelikož obsahují vysoký podíl vitamínu C) a vojtěšku. Čerstvou potravu nesbíráme podél silnic a v místech, kde se venčí psi.

Kromě sena každý den morčatům předkládáme buď lisované granule pro morčata nebo směs různých zrnin. Jedna až dvě polévkové lžíce na den stačí. Základem krmné směsi by měla být pšenice, ječmen, žito, oves, ovesné vločky, kukuřice, lisovaná vojtěška.

Pokud si nemícháte krmení sami, můžete použít kupované. Vždy si ale musíme přečíst, co takové krmení obsahuje. Ideální je, pokud obsahuje dostatečné množství vitamínu C, tento vitamín si morče (stejně jako lidé) neumí vyrobit samo. Denní dávka vitamínu C by se měla pohybovat mezi 5 – 30 mg, březí a kojící samice potřebují více.

Dalším zdrojem vitamínu C je ovoce a zelenina. Z ovoce morčata mohou jablka, jahody, melouny, hroznové víno, v menším množství hrušky, kiwi. Citrusy se nenaučí jíst každé morče, navíc mohou mít špatný vliv na kvalitu srsti. Zelenina je lepší, z té mohou mrkev i s natí, okurky, kedlubny i s natí, papriku, rajčata, celer, špenát, cukety, listy květáku a brokolice, čínské zelí. Obyčejné zelí a salát jen v malém množství, protože mohou nadýmat.
Kromě toho můžeme morčatům dávat větve ovocných stromů, kvůli minerálům, a k broušení zubů. Nebo můžeme použít solné a minerální kameny pro hlodavce. Na broušení zubů je vhodný i suchý chleba. Jako pamlsek můžeme dát občas třeba piškot, ale z čerstvé jahody bude mít morče radost mnohem větší.

Co morče nesmí?

Jedovaté jsou pro ně klíčky z brambor, syrové fazole, nať z rajčat i některé rostliny (např. břečťan). Slunečnicová semínka a burské oříšky jsou tučné, jdou na tloušťku. Sladkosti, maso, lidská jídla, nedáváme nikdy! Dále morčata nesmí potravu mraženou, zkaženou nebo plesnivou.

Rozmnožování

První mláďata by měla mít samička do konce prvního roku věku, jinak se jí zúží porodní cesty a porod by byl obtížný a bolestivý. Nepřipouštíme ani samičky, které nedosáhly váhy 500g, jsou příliš malé a slabé (a pravděpodobně i mladé).
Námluvy probíhají tak, že sameček kolem samičky krouží houpavým krokem a při tom na ni vrní, vrká a bublá. Samička ho dost razantně odhání, utíká před ním a dokonce po něm stříká moč. Pokud je v říji, odpor pomalu slábne a nakonec se před samečkem přikrčí a nechá ho konat.

Doba březosti je přibližně dlouhá dva měsíce, v prvním měsíci na samičce téměř nic nepoznáme. Od druhého měsíce se jí začne rychle zvětšovat břicho a brzy ze všeho nejvíc připomíná obrovskou hruštičku. V té době už také můžeme při opatrném zkoumání jejího břicha cítit pohyby mláďat.

Před porodem se samička začne pečlivě čistit a potom se stáhne do úkrytu. Brzy poté začnou první stahy. Morče se rodí zabalené v plodovém obalu, jakmile je venku, samička obal rychle rozkousne a odstraní, aby se mládě mohlo nadechnout. Obalu potom sežere a mládě pečlivě očistí. Po každém mláděti vyjde placentu, i tu samička sežere.

Mláďata se rodí osrstěná, s druhými zuby a vidí. Porodní váha je nejméně 50g, menší mláďata zpravidla nepřežijí. Zdravá mláďata pár minut po porodu už zkouší běhat a pít mléko od matky. Brzy začnou i ochutnávat potravu dospělých. Samice kojí mláďata vestoje, má pouze dva struky, takže najednou mohou pít jen dvě. Ostatní trpělivě čekají, až na ně přijde řada. Mláďata jsou kojena přibližně měsíc, po této době už jsou plně samostatná a mohou k novým majitelům.

Nemoci

Pokud morče vypadá, že je nemocné, může být už pozdě. Dobré je si předem vytipovat v okolí veterináře zabývajícího se morčaty, pro akutní případy.

Problémy trávicí soustavy

Trávicí soustava morčete je stavěná na neustálý přísun potravy, pokud morče přestane dlouhodoběji (více než dva dny) přijímat potravu, může i zemřít. Proto je nechutenství morčat velký problém.Častou příčinou jsou špatně rostoucí zuby, které se neobrušují a přerůstají, takže morče nemůže jíst.

Stejně nebezpečná je zácpa, která bývá nechutenstvím doprovázena. Opačný případ je průjem. Krátkodobý průjem je způsoben chybou ve stravě, morče mělo třeba moc zeleného krmení. Spraví to pár dní jen o senu a vodě, seno obsahuje vlákninu, která trus zahustí. Pokud potíže přetrvávají, opět je to případ pro veterináře.

Nachlazení

Morče nemůže chytit lidskou chřipku, nicméně trpí infekčním onemocněním dýchacích cest, které má podobné příznaky jako nastuzení u člověka. Léčí se antibiotiky, které nám naordinuje veterinář. Při léčbě antibiotiky nesmíme zapomenout, že antibiotika poškozují střevní mikroflóru, proto morčeti přidáváme něco na její obnovení (např. Probican, actimel).

Paraziti

Pokud je morče neustále naježené a má mazlavý trus, jedná se pravděpodobně o nákazu červy. Je třeba ho odčervit. Mezi další parazity morčat patří vši, svrab a jiní roztoči. Pokud je stolice morčete rozbředlá, tmavě zbarvená a někdy i krvavá, může se jednat o kokcidiózu. Ta se šíří výkaly, opět je nutné konzultovat veterináře.

Kastrace

Tato operace se provádí nejen z důvodů lékařských, ale někdy i kvůli zklidnění jedince, popřípadě prostorových důvodů (je třeba samce nechat se samičkami a nestojíme o mláďata). Při kastraci je nutná celková anestezie. Po operaci je třeba morče držet o samotě, místo podestýlky použít ubrousky, hadříky nebo papírové utěrky. Rekonvalescence bývá rychlá, komplikovat ji mohou abscesy.

Toxemie březích samic

Onemocnění je nejčastější u březích samiček dva týdny před porodem a týden po porodu. Příčinou bývá nevhodná krmná dávka a následná obezita, nedostatek pohybu, příliš horké ovzduší, stres a příliš početné vrhy. Toxemie se projevuje nechutenství, apatií, hubnutí a dech a moč morčeti smrdí po acetonu. Bez pomoci samice uhyne během 2 – 5 dnů od prvních příznaků. Pomoct může jedině veterinář.

Mezi další onemocnění patří různé alergie (např. na podestýlku), abscesy, rakovina a leukémie.